Penzijní reforma v České republice přinese postupné zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let. I přes protesty opozice, odborů a některých expertů není Česká republika v tomto ohledu v rámci Evropy výjimečná. Mnoho evropských zemí již tuto hranici má, a například Dánsko ji plánuje zvýšit do roku 2040 až na 70 let.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská upozorňuje na lepší kvalitu života a zdravotní stav v Dánsku, které se k vyššímu důchodovému věku připravuje již nyní. V Dánsku, Norsku a na Islandu lidé odcházejí do důchodu v 67 letech, což je později než v České republice. Podobně je tomu i v Nizozemí, Velké Británii či Irsku.
Česká republika se nevyhne zvyšování důchodového věku kvůli nízké porodnosti a rostoucímu počtu seniorů.
Největší nárůst počtu důchodců se očekává za deset let, kdy do důchodu začne odcházet silná generace dnešních padesátníků. V roce 2050 má podíl důchodců přesáhnout 27 procent, což bude více než 2,9 milionu lidí.
Díky pokroku v medicíně a zdravějšímu životnímu stylu zůstávají lidé déle ve formě. Doba strávená v důchodu se za posledních 50 let více než zdvojnásobila: v roce 1970 to bylo průměrně 11 let, zatímco loni to bylo 24,7 roku. Tento trend dokumentuje ročenka České správy sociálního zabezpečení.
Výjimkou byla pouze doba covidové pandemie, kdy se průměrná délka života v důchodu krátkodobě zkrátila o sedm měsíců mezi lety 2020 a 2021.
Demografický vývoj je podle Horké aktuálně horší, než se očekávalo, a porodnost klesá rychleji, než se předpokládalo.
Stabilizace důchodového systému bude vyžadovat, aby se lidé i ve vyšším věku zapojovali do ekonomického života, byť třeba jen na částečný úvazek.
V mezinárodním srovnání je na tom Česká republika podobně jako další státy Evropské unie. Statistiky ukazují, že například ve Francii je průměrná doba dožití v důchodu 22 let, přičemž ženy tráví v důchodu déle než muži.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj udává, že průměrná doba dožití v důchodu v členských státech je 22,8 roku pro ženy a 18,4 roku pro muže.
Většina zemí proto zvyšuje věk odchodu do důchodu.
V České republice se plánuje zvýšení na 67 let, přičemž lidé z nejrizikovějších profesí budou moci odejít do důchodu až o pět let dříve.
Novela zákona o důchodové reformě platí od ledna tohoto roku, a to i přes původní slib vlády Petra Fialy (ODS), že penzijní věk nezvýší. Zvýšení začne od ročníku narození 1966 a bude pokračovat jeden měsíc za rok až do ročníku 1989.
Ústavní soud zamítl stížnost opozičního hnutí ANO, která reformu napadla. Podle ústavního soudce Jiřího Přibáně je nárůst důchodového věku přiměřenou reakcí na demografický vývoj.
Pro udržitelnost důchodového systému bude stát muset přistoupit k dalším opatřením, jako je omezení růstu počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru a efektivní čerpání fondů Evropské unie, uvedl Mezinárodní měnový fond.
Lidé v náročných profesích budou muset hledat méně namáhavé zaměstnání. Příklad uvedla ekonomka Horská, jejíž otec přešel ze strojvedoucího na pozici vrátného.
Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd plánuje pracovat i po dosažení důchodového věku, pokud mu to zdraví dovolí. Alternativou ke zvyšování věkové hranice je podle něj nižší vyplácení penzí nebo zvýšení odvodů do důchodového systému.
