Představte si, že jedete po nudné české dálnici D4 a najednou vás předjede červená formule 1 s charakteristickým řevem motoru, který dokáže probudit celé okolí. Přesně to se stalo v pátek, kdy se česká dálnice opět proměnila v improizovaný závodní okruh, který by záviděl i slavné okruhy v Monaku nebo Silverstone.
Dálnice D4 se v pátek ráno probudila k životu úplně jinak, než je obvyklé. Místo monotónního hučení nákladních vozů a osobních automobilů se vzduchem rozlehl ten nezaměnitelný zvuk formule, který každého milovníka motorsportu dokáže dostat na nohy. Jako by se čas zastavil a my jsme se ocitli uprostřed Grand Prix, kde každý zatáčka může rozhodnout o vítězství.
Červená formule s číslem 7 a nápisem Marlboro vyrazila ze čerpací stanice Shell na Příbramsku jako šíp vypuštěný z luku. Řidič, jehož totožnost zůstává zahalena tajemstvím, si zřejmě splnil dětský sen - projet se formulí po dálnici mezi běžnými automobily. Pro něj možná obyčejná jízda, pro ostatní účastníky silničního provozu nezapomenutelný zážitek.
Ilegální jízda formule na českých silnicích není jen obyčejným porušením dopravních předpisů - je to kulturní fenomén, který dokáže rozdělit společnost na dva tábory. Na jedné straně stojí fanoušci motorsportu, kteří v této akci vidí odvážný kousek a splnění snu každého milovníka rychlých vozů. Na druhé straně jsou zastánci bezpečnosti a dodržování pravidel, kteří poukazují na rizika takového počínání.
Jeden z místních obyvatel přiznal: "V pátek jsem ji slyšel na Strakonické, to se nedalo přeslechnout." A skutečně, zvuk formule je natolik charakteristický, že ho lze poznat na kilometry daleko. Je to jako když uslyšíte rozzuřeného lva - víte přesně, co se děje, i když ho nevidíte.
Formule 1 na běžné silnici působí jako mimozemšťan mezi pozemšťany. Zatímco obyčejné automobily jsou navrženy pro komfort a praktičnost, formule je čistě závodní stroj optimalizovaný pro rychlost a výkon. Její aerodynamické křídla, která při vysokých rychlostech generují přítlak, její nízký podvozek a široké pneumatiky - to vše působí na české dálnici jako sci-fi vize budoucnosti.
Monopost bez registrační značky představuje technologický paradox - je to nejpokročilejší vozidlo na silnici, které současně nesplňuje základní požadavky pro běžný provoz. Je to jako kdyby se Michael Schumacher rozhodl nakoupit do supermarketu ve svém závodním overalu a helmě.
Policie ČR se ocitá v situaci, která připomíně honbu za stínem. Pátrání po řidiči formule se stává téměř detektivní záležitostí, kde hlavními důkazy jsou mobilní videa natočená nadšenými kolemjdoucími. Je to jako snažit se chytit blesk do láhve - víte, že tam byl, vidíte následky, ale důkazy jsou neuchopitelné.
Technické předpisy pro vozidla na pozemních komunikacích jsou jasné a neúprosné. Každé vozidlo musí mít platnou technickou kontrolu, registrační značku a musí splňovat bezpečnostní standardy. Formule 1, navržená pro uzavřené závodní okruhy, tyto požadavky prostě nemůže splnit. Je to jako chtít po rybě, aby létala - prostě to není v její přirozenosti.
V dnešní době sociálních sítí se každá podobná akce stává virálním hitem během několika hodin. Video z dálnice obletí internet rychleji než sama formule projede D4. Lidé natáčejí na mobilní telefony, sdílejí, komentují a diskutují. Internet se stává svědkem i soudcem současně.
Burácivá jízda se tak nestává jen lokální událostí, ale národním spektáklem, který sledují tisíce lidí. Je to moderní verze cirkusu - jen místo stanů máme displeje telefonů a místo aréna máme českou dálnici.
Bezpečnost na silnicích je nepochybně prioritou číslo jedna. Formule 1 není navržena pro sdílení silnice s běžnými vozidly. Chybí jí airbags, bezpečnostní skla, osvětlení a další prvky, které jsou u běžných aut samozřejmostí. Je to jako porovnávat meč se švýcarským nožíkem - oba jsou nástroje, ale pro úplně jiné účely.
Přesto nelze přehlédnout tu magii, kterou formule na dálnici vytváří. Pro mnoho lidí představuje únik z šedé každodennosti, okamžik, kdy se sen stává skutečností. Je to připomínka toho, že svět není jen o pravidlech a předpisech, ale také o snech a odvaze je naplnit.
České dálnice tak opět dokázaly, že mohou být scénou pro nezapomenutelné okamžiky, které se vryjí do paměti všech, kdo je zažijí. A kdo ví - možná už zítra uslyšíme ten charakteristický řev motoru znovu...
