Občas se v životě přihodí zázrak, který nikoho předem nenapadne. Stejně tak to bylo s tmavým hnědákem jménem Black Star, který měl být jen rodinným koněm pro radost a sem tam nějaký menší dostih v Pardubicích. Majitel Jiří Uhl z Ostravy však v Black Starovi objevil skutečný poklad, jenž má teď ambice sahající až k legendární Velké pardubické. Jaký je příběh tohoto nečekaného šampiona, který z malého snu udělal velké dostihové překvapení?

Pohádka z Ostravy: Hledal radost, našel šampiona

Když se Jiří Uhl rozhodoval o pořízení koně pro ženu a dceru, netoužil po velkých triumfech ani slávě. Spíš chtěli spolehlivého parťáka, který jim přinese radost a možná pár příjemných chvil v pardubických dostizích. „Chtěl jsem někoho, kdo nebude rychlý jako vítr, ale bude bezpečný a spolehlivý. Hlavně aby dobře skákal a měl radost z pohybu,“ svěřuje se Uhl v rozhovorech. Po letech práce s koňmi, kdy pod jeho rukama prošli třeba Valldemoso nebo Moula, už dobře věděl, co hledá.

A tady se začal psát příběh nového rodinného koně. Přes známého dostihového trenéra Josefa Váňu mladšího dostal tip na šestiletého hnědáka Black Stara. Ten do té doby běhal pod italskou stájí Scuderia Aichner SRL, kde sice nepatřil mezi elitu, ale jeho skokanské schopnosti byly nepřehlédnutelné. „Pro Itálii byl spíš pomalý, ale viděli jsme v něm potenciál. Hledali jsme koně pro radost, ne vítězství,“ vzpomíná Uhl na chvíle, kdy se rozhodovali mezi dvěma koňmi a proč nakonec padla volba právě na Black Stara.

Třetí místo při pardubické premiéře? To je teprve začátek.

Když v květnu Black Star poprvé oblékl nové barvy Dostihové stáje Lenka Terka Ostrava – tyrkysově modré s fialovými pruhy – málokdo čekal zázraky. Přesto už tehdy předvedl, že je srdcař. Hned při své pardubické premiéře skončil třetí. To byl první záblesk, že v tomhle nenápadném francouzském odchovanci dřímá něco víc.

Následovala sobota, která změnila všechno. Black Star s žokejem Pavlem Potěšilem v sedle zaskočil všechny favority a ovládl Pohár BICZ Holding 2025 s podporou Bohumila Zapletala. Nešlo jen o vítězství, ale o styl – s chutí překonával překážky, střílel se do tempa a v cílové rovince měl stále dost sil. „Když si uvědomíte, že tohle měl být vlastně rodinný kůň pro radost, musí vás napadnout, že někdy prostě život píše ty nejhezčí příběhy sám,“ komentovali překvapení diváci v Pardubicích.

Black Star – ideální rodinný kůň? Spíš rodinný talisman!

Každý, kdo někdy snil o „rodinném“ koni, ví, že požadavky bývají vysoké. Kůň má být klidný, spolehlivý, ochotný – ale zároveň by měl být natolik talentovaný, aby si občas vyzkoušel závodní atmosféru. Black Star tohle všechno splňuje. Doma je oblíbený pro svou trpělivost a přítulnost, na dráze ukazuje dravost a odvahu. Přesně ten typ, který můžete s klidem svěřit dětem, a přesto vás dokáže překvapit v nejtěžších dostizích.

Jeho příběh je tak trochu jako pohádka o Popelce. Nepřicházel s velkým očekáváním, stal se spíš rodinným talismanem. A najednou je tu – dostihový hrdina s šancí na Velkou pardubickou. A co je na tom nejkrásnější? Celý tým kolem Black Stara zůstává nohama na zemi. „Jde nám pořád hlavně o radost. Ale pokud by měl Black Star chuť jít až na Velkou pardubickou, bude to náš splněný sen,“ říká Jiří Uhl.

Jaký je klíč k jeho úspěchu? Možná to, že není pod tlakem. Black Star běhá pro radost sobě i svým lidem, bez zbytečného stresu, což mu dává lehkost a chuť do závodu. Pokud bychom chtěli použít metaforu, je to jako když si dítě jde hrát na hřiště – a přitom všem vytře zrak svými fotbalovými triky.

Z ostravského dvorku až mezi elitu

Black Star je důkazem, že i „malý“ rodinný kůň může mít velké srdce a velké sny. Pro Jiřího Uhla a jeho rodinu je už teď hrdinou, ať se jeho cesta bude ubírat kamkoli. Vždyť není důležité jen vítězit, ale hlavně mít radost z toho, co děláte – a Black Star je toho nejlepším příkladem.

Závěr? Nečekané dostihové pohádky se stále píší. A Black Star je jejich letošní hrdina.