Rozvodová novela vyvolává obavy odborníků. Účinnost od ledna 2026 může přinést chaos v soudních rozhodnutích

Novela občanského zákoníku, která má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2026, přináší zásadní změny v rozvodovém řízení. Cílem je celý proces zjednodušit, ale kritici upozorňují na nejasnosti ohledně rovnocenné péče a rizika byznysu s alimenty. Legislativní úprava vyvolává obavy z možného chaosu v soudních rozhodnutích a nejednotné praxi.

Zjednodušení rozvodového procesu

Schválená rozvodová novela občanského zákoníku přináší významné změny v oblasti rodinného práva. Jejím hlavním cílem je zjednodušit a zrychlit rozvodové řízení. Novela sloučí rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho procesu, zruší povinnost zjišťovat příčiny rozvratu manželství a odstraní povinný výslech manželů v případech, kdy se na rozvodu dohodnou.

Silná kritika odborné veřejnosti

Navrhovaná úprava však vyvolala silnou kritiku ze strany advokátů, soudců, psychologů i některých zákonodárců napříč politickými stranami. Kritické hlasy zazněly také na kulatém stole v Senátu v polovině září. Odborníkům vadí především zavedení pojmu rovnocenná péče, která není v zákoně jasně definována. Hrozí tak neustálé pendlování dítěte nejen mezi rodiči, ale i domácnostmi nebo školami bez ohledu na jeho věk a vývoj, což nemusí být v nejlepším zájmu dítěte. Problematické je také to, že z novely vypadl pojem "nejlepší zájem dítěte" a zůstal pouze "zájem dítěte", který však není nikde definován.

Riziko preferování práv rodičů před právy dětí

Advokátka Markéta Chudáčková připomněla, že nejlepší zájem dítěte je přesně popsán v Úmluvě o právech dítěte, jejíž dodržování je povinné.

"Hrozí, že právo dítěte na rovnocennou péči obou rodičů bude nově preferováno před ostatními právy dítěte, jako je třeba právo na vzdělání, na bezpečí nebo na ochranu před násilím," upozornila.

Úmluva sice stanovuje, že dítě má právo na péči obou rodičů, ale pouze pokud je to v jeho nejlepším zájmu. Novela však tuto výjimku neobsahuje.

"Soudcům se nyní bude těžko omezovat právo rodiče na rovnocennou péči," varovala Chudáčková.

Narychlo schválená legislativa

Předsedkyně podvýboru pro justici Helena Válková (ANO) kritizovala způsob schvalování novely. Podle jejích slov se novela schvalovala narychlo, poslanci neměli čas odstranit nedostatky a na poslední chvíli z ní vypadly některé přislíbené prvky.

"Byli jsme vydíráni tím, že když neschválíme rozvodovou novelu občanského zákoníku, tak nepřímo souhlasíme s tím, že v Česku mohou pokračovat tělesné tresty. Mnoho poslanců by pro to ruku jinak nikdy nezvedlo," uvedla.

Obavy z nejednotné praxe

Válková také upozornila, že zájem dítěte a právo rodičů na rovnocennou péči jsou často v přímém rozporu. Vzhledem k tomu, že z novely vypadla kritéria, podle nichž má soudce o uspořádání poměrů k dítěti rozhodovat, hrozí v praxi nejednotnost a chaos.

 "Oslabili jste nám právní stát, chybí předvídatelnost práva, používání zákona v praxi bude nejednotné. Soudci nemají stanovené konkrétní hranice, podle nichž rozhodovat," vyčetla rezortu spravedlnosti. Navrhla proto odložit účinnost novely.

Pohled ze soudní praxe

Ema Tomšová, soudkyně Okresního soudu v Karlových Varech, která se u rozvodových řízení zabývá konfliktními spory včetně patologií rodičů, vyjádřila své obavy. "Zastávám jednoznačný názor, že v případě působení patologického rodiče na dítě je třeba, aby soud účinně zasáhl do jeho rodičovské odpovědnosti a pozastavil výkon této odpovědnosti. Po novele to bude ovšem obtížnější," konstatovala.

Soudkyně by ráda vrátila zpět rozdělení na péči jednoho rodiče, střídavou péči a společnou péči. "Vždy jsem rodiče upozorňovala, že to nemá vliv na jejich odpovědnost. Ta zůstává v poměru 50:50," dodala Tomšová.

Novela občanského zákoníku tak vstupuje do účinnosti za necelé čtyři měsíce uprostřed intenzivní debaty o jejích možných dopadech na fungování justice a především na ochranu zájmů dětí v rozvodových řízeních.