Pátek, 4. července 2025, se zapsal do novodobé historie České republiky jako den, kdy se život v mnoha městech na několik hodin téměř zastavil. Krátce po poledni zasáhl rozsáhlý blackout Prahu i další velká města, jako Liberec, Hradec Králové, Ústí nad Labem či Kolín. Výpadek proudu přišel náhle a nečekaně, ochromil infrastrukturu a způsobil chaos v dopravě i běžném životě. Co se vlastně stalo a jak se s touto situací lidé vypořádali?
Ještě než si mnoho lidí uvědomilo, co se děje, začaly ulice metropolí ztrácet svůj typický ruch a dynamiku. Semafory přestaly fungovat, což způsobilo dopravní kolaps, zejména v Praze, kde je automobilová doprava klíčovou součástí každodenního života. Lidé, kteří spěchali do práce, na schůzky nebo na vlak, se ocitli uvězněni v dlouhých kolonách bez možnosti pohybu. Hromadná doprava byla postižena stejně – tramvaje zůstaly stát v polovině svých tras, vlaky byly zpožděny a metro, závislé na elektrické energii, bylo zcela mimo provoz.
V metropoli se rozezněly sirény hasičských vozů, které mířily k desítkám výtahů zaseknutých mezi patry. Jen v Praze museli hasiči během prvních dvou hodin evakuovat více než sto lidí. "Byla to scéna jako z apokalyptického filmu," popisuje situaci paní Hana z Prahy 6, která uvízla v tramvaji na mostě Legií. "Nejdříve jsme si mysleli, že jde o drobnou technickou závadu, ale když se přestaly ozývat hlášení a mobily přestaly mít signál, věděli jsme, že je situace vážná."
Výpadek proudu se nevyhnul ani obytným domům a podnikům. Lidé v domácnostech najednou neměli přístup k elektřině pro vaření, ohřev vody nebo pouštění klimatizace, což bylo během horkého letního dne obzvlášť nepříjemné. Podniky, které jsou závislé na elektřině – například kavárny, restaurace nebo obchody – byly nuceny zavřít své provozovny. Některé supermarkety dokonce musely vyhazovat zkažené potraviny, protože chladicí zařízení přestala fungovat.
Zajímavým příkladem je příběh pana Petra, majitele malé pekárny v Kolíně. "V okamžiku, kdy výpadek nastal, jsem měl v peci tři desítky chlebů. Nemohl jsem je upéct ani vyndat, protože pec se zablokovala. Bylo to pro mě obrovské zklamání, ale na druhou stranu jsem si uvědomil, jak moc jsme na elektřině závislí," říká Petr.
V době, kdy se Česko stále častěji potýká s kybernetickými hrozbami, byla první otázka mnoha lidí jasná: Byl tento výpadek proudu důsledkem hackerského útoku? Odpověď naštěstí přinesla rychle policie i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle jejich vyjádření neexistují žádné důkazy, že by za blackoutem stály kybernetické útoky. Zdrojem problému byla zřejmě technická porucha v přenosové soustavě, která vedla k přetížení a následnému výpadku.
Tato informace sice přinesla určitou úlevu, ale zároveň otevřela otázku, zda je česká energetická infrastruktura dostatečně robustní a připravená čelit podobným krizím. Blackout totiž jasně ukázal, jak zranitelná je moderní společnost, která je na elektřině závislá téměř ve všech oblastech života – od komunikace přes dopravu až po zdravotnictví.
Každá krize přináší nejen problémy, ale také příležitosti k poučení. Blackout z 4. července 2025 je toho důkazem. Ukázal nám, jak křehká je naše infrastruktura a jak důležité je mít záložní plány pro podobné situace. Lidé si uvědomili, že mobilní telefony bez elektřiny nevydrží déle než pár hodin, že hotovost je stále nezbytná v době, kdy nefungují platební terminály, a že baterky a svíčky nejsou zbytečným přežitkem z minulého století.
Na druhou stranu se také ukázalo, že Češi umí být solidární a ohleduplní. Na sociálních sítích i v reálném životě se objevila řada příběhů o lidech, kteří nabídli pomoc svým sousedům, uvízlým řidičům nebo matkám s dětmi v přeplněných autobusech.
Tento výpadek proudu nám připomněl, že technologie jsou sice úžasné, ale zároveň představují riziko, pokud na nich stavíme celou svou existenci.
Blackout v Česku se tak stal nejen varováním, ale i šancí přemýšlet o tom, jak být lépe připraveni na podobné situace v budoucnu.
