V noci na 7. května 2023 vstoupila Ostrava do historických statistik českých babyboxů dalším příběhem, který je současně dojemný i plný naděje. Přibližně roční holčička, pečlivě oblečená do červené kombinézy s motivy zvířátek a bílé čepičky, byla odložena v místním babyboxu ve 22:17. Jakmile zdravotníci otevřeli dvířka tohoto moderního zařízení, našli dítě, které, na rozdíl od mnoha jiných novorozenců odložených v babyboxech, už mělo za sebou první kroky života. Holčička dostala jméno Karolína a stala se jubilejním 250. dítětem nalezeným v babyboxu v České republice.
Zakladatel českých babyboxů Ludvík Hess, který je neúnavným propagátorem tohoto projektu, uvedl, že Karolína je teprve osmým dítětem odloženým v ostravském babyboxu. Tento babybox přitom zůstával nevyužitý dlouhých jedenáct let, což jen podtrhuje unikátnost tohoto příběhu. Přesto je Karolína součástí širšího kontextu – příběhů, které kombinují lidskou zranitelnost, statečnost a někdy i zoufalství.
Babyboxy byly v České republice poprvé zavedeny v roce 2005 a od té doby se staly bezpečným útočištěm pro děti, které by jinak mohly čelit mnohem nebezpečnějším situacím. Odložení dítěte není nikdy jednoduchým rozhodnutím, a i když je snadné soudit, je důležité se zamyslet nad okolnostmi, které vedly k tomu, že matka či rodiče k tomuto kroku přistoupili.
V případě Karolíny lze pouze spekulovat. Co vedlo její rodiče k tomu, že ji odložili? Měla rodina finanční problémy? Byla matka v zoufalé životní situaci, kdy se nemohla o dítě postarat? Nebo snad za rozhodnutím stálo něco zcela jiného – možná strach, možná beznaděj? Ať už jsou důvody jakékoli, je jisté, že právě díky existenci babyboxu nebyla Karolína vystavena nebezpečí a dostala šanci na nový začátek.
Jméno Karolína není vybráno náhodně. Babyboxy mají dlouhou tradici v tom, že odloženým dětem dávají jména, která symbolizují naději, sílu a nový začátek. Karolína, odvozené od jména Karel či Karla, v sobě nese významy jako "silná" a "svobodná". Toto jméno by se mohlo stát předzvěstí jejího budoucího života – života, ve kterém bude mít šanci vyrůstat v bezpečí, obklopena láskou a péčí.
Od svého zavedení vyvolávají babyboxy v české společnosti diskuse. Někteří je vnímají jako záchranu pro děti, které by jinak mohly být opuštěny v mnohem horších podmínkách. Jiní je kritizují s tím, že mohou rodiče "podporovat" k tomu, aby se svých dětí vzdali, místo aby hledali jiné možnosti. Případ Karolíny však ukazuje, že babybox může být poslední možností pro dítě, které by jinak mohlo čelit osudu plnému nejistoty.
Zakladatel projektu Ludvík Hess zdůrazňuje, že babyboxy nejsou řešením sociálních problémů, ale spíše pojistkou, která nabízí bezpečný přístav pro děti, jejichž biologičtí rodiče se nemohou nebo nechtějí o ně starat. Statistiky hovoří jasně – od zavedení babyboxů byly takto zachráněny životy stovek dětí, z nichž každé má svůj vlastní příběh, podobně jako Karolína.
Příběh Karolíny je nejen oslavou jubilejního čísla, ale také připomínkou, že za každým odloženým dítětem stojí lidský příběh. Příběh, který je plný emocí, rozhodnutí a situací, do kterých se většina z nás nikdy nedostane. Babyboxy jsou symbolem lidskosti a solidarity – zařízení, která poskytují druhou šanci dětem, jež by jinak mohly ztratit vše.
Karolína, která vstoupila do tohoto příběhu jako 250. dítě, je dokladem toho, že i v těžkých chvílích lze najít naději. Její příběh začal v červené kombinéze a bílé čepičce, v bezpečí ostravského babyboxu. Jaké bude pokračování jejího života? To ukáže čas. Jedno je ale jisté – díky babyboxu dostala Karolína šanci na nový začátek. A to samo o sobě je dar, který by neměl být nikdy podceňován.
